Alma Kynast - francouzský buldoček

Almu jsem si původně pořídila jako druhého pejska do rodiny a společníka na gauč. Vzhledem k hyperaktivitě Háti, jsem chtěla nějakého klidnějšího, línějšího pejska, kterému by stačila krátká procházka a alou domů na gauč odpočívat.
Snad proto padla volba na francouzského buldočka, kterého chytré knihy popisovaly, jako psíka nenáročného na pohyb. Žádného pejska jsem osobně neznala, ale občas ve městě jsme potkávali to naoko se tvářící líné cosi. Jenže člověk míní, a pes mění. A jak to tak bývá, Almička se naprosto minula vším, co chytré knihy popisovaly.
Nevím jestli ji prostě nakazila Háťa svou hyperaktivní povahou, každopádně místo líneho buldočka mám doma další bláznivou střelu, která rozhodně netrpí leností. Miluje prakticky všechny pohybové aktivity od turistických pochodů, přes vyštěkávání figuranta, nošení aportků a skákání přes překážky. Ovšem její srdce zcela jednoznačně bije pro coursing se kterým jsme se setkaly na jednom z prvních buldočích srazíků. Za střapec by položila život. Jak slyší naviják, spustí doslova operetní zpěv a pokouší se probojovat na start.
Bohužel její zdravotní diagnóza (vrozená luxace pately a následná operace), nám neumožňuje intenzivnější tréninky takže coursing si zaběháme čas od času na srazíku. I tak má Alma skvělé úspěchy a hlavně ji to hrozně moc baví. A to je to nejdůležitější. Běháme pro radost.
Díky Almě jsem potkala spoustu senzačních lidiček, kteří jsou naprosto odlišní od světa sportovní kynologie. Jsou to vesměs lidí různého věku a povolání a jejich pejsci jsou pro ně právoplatnými členy rodiny. Společně pořádané srazy i závody jsou pro pobavení všech, navzájem si fandí a podporují se. A to je něco, co mi doteď v kynologii trošku chybělo.